Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Stavební zákon“) částečně změnil podmínky, které budou muset být ze strany „černého“ stavebníka splněny pro dodatečné povolení stavby. Nově bude možno černou stavbu dodatečně povolit mimo jiné pouze tehdy, pokud taková stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu. Jedná se o poměrně zásadní novinku, která v mnoha případech může znemožnit dodatečné povolení stavby.
1. Splnění požadavků na výstavbu
- Stavba musí být v souladu s požadavky na výstavbu: Požadavky na výstavbu se pak rozumí požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby.
- Technickými požadavky na stavby má být zajištěna například požární bezpečnost stavby nebo bezpečnosti při jejím užívání a provozu.
- Požadavky na umisťování staveb stanovují podmínky pro umisťování staveb v území a zahrnují zejména zachování minimálních odstupových vzdáleností staveb.
- Podrobně jsou jednotlivé požadavky na výstavbu stanoveny prováděcí vyhláškou.
2. Odstupové vzdálenosti
- Zachování odstupů mezi stavbami: Právě zachování dostatečného odstupu mezi stavbami či od hranice pozemku bývá často jádrem sporu mezi stavebníkem a vlastníkem sousedního pozemku nebo stavby.
- Řízení o povolení záměru: Za situace, kdy probíhá klasické řízení o povolení stavby, je za stanovených podmínek možno povolit výjimku z požadavků na výstavbu. Tímto dochází ke zmírnění tvrdosti zákona tam, kde by se splnění všech požadavků jevilo jako příliš přísné. V rámci řízení o povolení stavby (nikoliv v řízení o jejím dodatečném povolení) není vydání výjimky, například z minimálních odstupových vzdáleností, vázáno na souhlas vlastníka sousední stavby nebo pozemku.
- Řízení o dodatečném povolení stavby: V případě, kdy ale probíhá řízení o dodatečném povolení stavby, může být nutnost udělení výjimky z požadavků na výstavbu důvodem pro zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby a nařízení jejího odstranění. Ne vždy však tomu tak musí být. K určitému zmírnění dochází v případě, kdy stavba nesplňuje právě toliko ožehavé požadavky na umisťování staveb, které zahrnují zejména zachování minimálních odstupových vzdáleností. V takovém případě je dodatečné povolení stavby možné pouze za situace, že stavebník doloží souhlas dotčeného vlastníka sousedního pozemku nebo stavby s umístěním stavby. V případě, že tento souhlas nebude udělen, bude dodatečné povolení stavby rovněž znemožněno. Tato skutečnost může v praxi znamenat, že to, zda bude stavba dodatečně povolena, bude v rukou vlastníka sousední stavby nebo pozemku.
3. Závěr
Nový Stavební zákon částečně mění podmínky pro dodatečné povolení stavby. Dodatečně nebude možno povolit stavby, která vyžadují povolení výjimky z požadavků na výstavbu. Pakliže tento nedostatek bude spočívat jen v nesplnění požadavků na umisťování staveb (typicky vzájemné odstupy staveb) bude možno stavbu dodatečně povolit tehdy, pokud bude ze strany vlastníka sousedního pozemku nebo stavby udělen souhlas s takovým umístěním.
Pokud řešíte problém ohledně dodatečného povolení stavby, ať již z pozice stavebníka nebo vlastníka sousední stavby, můžete se obrátit na specialistu naší advokátní kanceláře REZEK & ŠIMONÍK na stavební právo Mgr. Davida Šimoníka, advokáta, tel: +420 731 181 383, email: simonik@rezeksimonik.cz .